V češtině existuje hodně slov, která považujeme za chytáky. Nejdříve jsme je používali jen ve škole při diktátech a nyní se s nimi setkáváme v pracovním životě a někdy třeba i když píšeme SMS. Pojďme se spolu podívat na pár záludností, o kterých je dobré vědět.
Vyjímka nebo výjimka?
Někdo to píše tak, jiný zase onak. Co je ale správně?
Slovo „výjimka“ odvozujeme od „vyjímat“, kde je na začátku krátké ypsilon, a proto mnoho lidí chybně píše „vyjímka“. V tomto případě však dochází k prodloužení „vy-“ na „vý-“ a ke zkrácení „-í-“ na „i“. Stejné je to například u pojmu „výhybka“, který také nepíšeme jako „vyhýbka“, přestože základové slovo je „vyhýbat“.
Balící nebo balicí papír?
Většina z nás ani neví, že je v tom nějaký rozdíl. Ale je!
„Balicí“ papír slouží k balení. Jeho účel je existovat pro balení dárků a v takovém případě píšeme krátké „i“.
Naopak „balící“ papír vůbec neexistuje. Pokud je někdo nebo něco „balící“, tak to znamená, že fyzicky něco balí, vykonává činnost. Jelikož papír sám o sobě nemůže nic balit, tak je spojení „balící papír“ nesmysl. Nicméně, klidně můžeme říci například „Viděl jsem maminku balící dárek.“.
Nabýt a nabít
Přestože výslovnost je u obou slov stejná, význam se liší a pokud se spletete, může nastat prekérní situace. Proto si dejte pozor, jaké i/y zvolíte.
„Nabýt“ píšeme, když chceme říci, že jsme získali nějakou věc (stali jsme se jejím majitelem), nebo objem (něco se zvětšilo).
Správně tedy je: nabyl majetek, nabyl na váze, nabyl jmění, nabyl mnoho zkušeností apod.
Naproti tomu „nabít“ používáme ve významu „namlátit“ (silou něčemu nebo někomu nabít). Měkké „i“ píšeme také v případě, že něco někam napěchujeme, vmáčkneme, naplníme, nebo v situaci, kdy je někde nacpáno k prasknutí, případně je něco naplněno až po okraj.
Uveďme si pár příkladů: nabít telefon, nabít baterii, nabít pistoli, tramvaj je nabitá lidmi, být nabitý dojmy, mít hlavu nabitou vědomostmi aj.
Brzy vs. brzičko
Přestože slova „brzy“ a „brzičko“ mají stejný význam (časně ráno, za chviličku), volíme u každého z nich jiné i/y.
„Brzy“ je vyjmenované slovo, tudíž bez přemýšlení píšeme ypsilon.
„Brzičko“ však není odvozené od slova „brzy“, jak si většina lidí myslí, ale vzniklo připojením -ičko. Jelikož tato koncovka je vždy s měkkým „i“, píšeme ho také ve slově „brzičko“.
Děti si hrály na písku
Tenhle chytáček si většina z nás pamatuje již ze školních lavic. Ne každý však ví, jak je to správně.
Děti, oči, uši – tvrdé „y“ jim sluší. Jak jednoduché. Stačí si pamatovat tuto neprůstřelnou poučku a nemůžete chybovat.
Ačkoli dítě, oko i ucho jsou středního rodu, v množném čísle mění svůj rod na ženský. Podle toho se následně řídí koncovka přísudku. To je důvod, proč v množném čísle píšeme na konci přísudkového slovesa ypsilon, které v minulém čase vyjadřuje ženský rod.
Např.: Děti si hrály na písku a oči jim zářily štěstím.
Trošku jsme si pohráli se slovíčky a já věřím, že pokud si s něčím náhodou nebudete vědět rady, zeptáte se. Na mě osobně se můžete obrátit na facebookových stránkách Oprava textu, kde se také dozvíte více o mé práci korektorky textů a přečtete si o četných záludnostech češtiny.