Na všeobecné rozpravě 73. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, která byla zahájena dne 25. se mimo jiných, probíralo i žhavé téma obnovení amerických ekonomických sankcí vůči Íránu.

Americký poradce pro národní bezpečnost John Bolton varoval Írán, že pokud jakýmkoli způsobem ohrozí USA nebo jeho spojence, tak za to tvrdě zaplatí. Řekl to poté, co prezident Donald Trump obvinil Írán z šíření násilí na Blízkém východě. Narážel tak na íránské vojenské aktivity v Jemenu a Sýrii.

Kvůli Trumpovu květnovému zrušení smlouvy o omezení jaderných aktivit, kterou v roce 2015 sjednával bývalý prezident Barack Obama, obnovily Spojené státy Íránu ekonomické sankce. Důvodem Trumpova rozhodnutí o odstoupení od mezinárodní jaderné dohody s Íránem, bylo to, že dohoda se nevztahuje na íránský balistický program či na zamezení účasti Iránu ve válce v Sýrii a Jemenu.

Prezident Trump obhajoval své rozhodnutí opustit jadernou dohodu prohlášením, že Írán nerespektuje své sousedy, hranice nebo svrchované národy národů. Iránští lídři namísto toho zneužívají zdroje národa k tomu, aby sami sebe obohatili a napříč Blízkým východem šířili nepřátelství. Trump se domnívá, že obnovený ekonomický tlak přiměje Irán, aby souhlasil s novou, rozšířenější dohodou.

Zbývající účastníci smlouvy se však snaží smlouvu nadále udržet životaschopnou, s tím, že se chystají zavést nový systém plateb, aby byl obchod s Íránem zachován. Tímto systémem však dojde k obcházení amerických sankcí. To se však samozřejmě Bílému domu nezamlouvá a americký ministr zahraničí Mike Pompeo tento plán tvrdě odsoudil.

Íránský prezident Hassan Rouhani na znovuzavedení sankcí reagoval tím, že zkritizoval USA za její nepřátelské postoje vůči Iránu a vyzval vládu Bílého domu k opětovnému jednání.

John Bolton prohlásil, že USA budou vůči Iránu prosazovat ekonomické sankce velmi aktivně a bez odkladů.

Soňa N. Navrátilová