Podle některých aktivistů tyto pomníky připomínají dobu občanské války v letech 1861 až 1865, kdy se mimo jiného, vedly i boje za zachování otroctví. Po ukončení války se těchto pomníku, pamětních desek a dalších symbolů konfederace v Americe postavilo nejméně 1500. Mnohé z nich byly postaveny na přelomy 19 a 20 století, kdy na jihu USA začaly platit segregační zákony.

Před rokem ve virginském městě Charlottesvill proběhly mohutné protesty pravicových extrémistů proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta E.Leeho. Při akci najel účastník protestu autem do skupiny levicových aktivistů a zabil jednu ženu. Násilnosti v Charlottesvill si však vyžádaly ještě další dva životy policistů a zhruba 30 zraněných.

K prvnímu odstraňování konfederačních symbolů došlo v roce 2015 po té, co ve městě Charleston útočník zastřelil devět černochů a vyfotil se s konfederační vlajkou. Jako první byla odstraněna vlajka ze sídla guvernérky Jižní Karolíny.

Ve městě Baltimore byla odstraněna jezdecká socha Roberta E.Leeho i socha generála Thomase Jacksone. V New Orleans odstranili čtyři pomníky. I další města chtějí přikročit k odstraňování kontroverzních symbolů Konfederace.

Příznivci demokratů a lidé s černou pletí si odstranění soch přejí, protože v nich vidí symboly rasismu a otroctví, ale většina Američanů se s píše domnívá, že by pomníky měly zůstat na svém místě, neboť patří k americké historii. 

 

 

 

Soňa Navrátilová

Redakce