Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Dosud je považován za největšího génia a nejvýznamnějšího vědce všech dob. Časopis Time ho dokonce označil Osobností století.
Mezi jeho největší přínosy fyzice patří speciální teorie relativity, teorie o kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu, popsání Brownova pohybu a obecná teorie relativity, díky které se nejvíce proslavil. Tyto práce se staly základem moderní fyziky.
V roce 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku. Toto ocenění získal díky popsání fotoefektu a za zásluhy o teoretickou fyziku. Paradoxní je, že fotoelektrický jev spadá do kvantové fyziky, které se záhy přestal úplně věnovat.
Fotoelektrický efekt je fyzikální jev, kdy jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu s tím, že mohou být následně vyzářeny látky kvůli absorpci elektromagnetického záření látky. Jedná se o takzvanou teorii světelných kvant, jinak známých pod pojmem fotony, kdy fotony (kvanta) jsou elementární částice. Fotoefekt našel využití k přeměně solární energie na elektrickou.
Brownův pohyb je nepřetržitý chaotický pohyb částic rozptýlených v kapalném nebo plynném prostředí. Tento jev popsal botanik Robert Brown, když si všiml náhodného pohybu pylových zrn ve vodě. Nedokázal jej však vysvětlit.
V roce 1905 napsal Einstein článek, ve kterém vysvětluje, že za pohyb pylových zrnek můžou molekuly, které se stále pohybují a naráží do zrníček. Vznikla tak kinetická teorie látek, která dokládá, že se částice v látkách bez přestání pohybují.
Obecná teorie relativity generalizuje speciální teorii relativity a vyvrací Newtonův gravitační zákon. Gravitace sama o sobě neexistuje, je výsledkem zakřivení časoprostoru vlivem hmotného tělesa. Čím je těleso hmotnější, tím je zakřivení větší. Toto zakřivení pak pociťujeme jako gravitaci.
Obecná teorie relativity Einsteina proslavila ve všech koncích světa, a to i přesto, že vlastně popřel doposud uznávaný Newtonův gravitační zákon.
Dalším Einsteinovým úspěchem byla revoluční slavná rovnice E = mc², která říká, že energie hmoty je rovna její hmotností vynásobenou čtvercem rychlosti světla. Těžké částice mají kromě kinetické a potencionální energie, ještě energii zbytkovou, což například dokladuje ohromná síla jaderných zbraní.
V roce 1933, po nástupu Hitlera k moci, bylo v nejvyšším zájmu smést všechny Einsteinovi teorie a zakázat jejich veřejnou interpretaci. S tím souvisel i automatický zákaz působení všech fyziků, kteří jeho teorie chtěli nadále vyučovat.
Pro Einsteina tak nastal nejvyšší čas opustit Německo, a tak přijal místo v Institutu pro vyšší studia, v New Jersey. O sedm let později získal americké občanství, ale svého švýcarského se nevzdal.
V Americe pracoval na sjednocení fyzikálních teorií a rozvíjení teorií o čtyřrozměrném prostoru.
V roce 1948 se stal členem rady, která iniciovala založení Brandeisovi univerzity, finančně podporované židovskou komunitou.
Roku 1952 mu bylo Izraelem navrženo, aby se stal druhým izraelským prezidentem, to však odmítl.
O rok později byla publikována jeho revidovaná teorie pole.
V dubnu roku 1955 ve městě Princeton umírá.
Soňa Navrátilová
