Stephen Hawking, díky své neoblomné houževnatosti bravurně překonal svůj zdravotní handicap, naplno nechal rozvinout svého génia, a stal se tak jedním z nejvíce světově uznávaných vědců nového tisíciletí.
Hlavními tématy jeho výzkumů byly studie časoprostoru, teorie velkého třesku, černé díry a možnosti propojení obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.
Svůj vědecký život z velké části zaměřil na prozkoumávání hypotézy velkého třesku, díky kterému údajně vznikl celý vesmír a dále se velmi výrazně zabýval možnostmi propojení Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Jeho dalším velkým tématem byly takzvané černé díry.
Již před rokem 1983 publikoval článek, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. Princip této teorie přirovnal k zeměkouli, která je rovněž konečná, přestože její konec nelze najít.
Také publikoval mnoho vědecky naučných knih, z nichž patrně nejznámější je Stručná historie času, která kromě vědecké obce, oslovila i širokou veřejnost.
Stephen Hawking byl kvůli svému neurodegenerativnímu onemocnění téměř celý život ochrnutý, a přesto se významným způsobem dokázal zapsat do moderní historie lidstva.
Současnými akademickými kapacitami byl Stephen Hawking, již za svého života, považován za regulérního nástupce Issaka Newtona a Alberta Einsteina. Zemřel ve svých 76 letech.
