Katalánského referenda, které bylo doprovázeno policejními zásahy proti lidem, jež se chtěli dostat do volebních místností, se zúčastnilo 42% voličů, přičemž 90% z nich se vyslovilo pro separaci od Španělska.
Odtržení od Španělska však může provázet i negativní ekonomický dopad na Katalánsko, protože některé velké banky by v případě oddělení svá hlavní sídla přestěhovaly. Zadrženy by mohly být také investice od významných investorů.
Obavy z ekonomického poklesu Katalánska způsobili, že ačkoli jádro separatické aliance CUP chce nezávislost na Španělsku vyhlásit v co nejbližší době, tak hnutí JxSí, které je pod patronátem regionálního premiéra Carlese Puigdemonta, chce raději diskutovat s vládou a oddělení pečlivě naplánovat.
Španělská vláda však hodlá dialog zahájit pouze v případě, že premiér přestane používat nelegální praktiky, v tomto případě, se jedná o nepovolené referendu, takže není o čem diskutovat.
Katalánsko, které je takový malý stát ve státě, o svou samostatnost usiluje již řadu let, přičemž centrální vláda v Madridu vždy jakékoli snahy o diskuzi na odtržení Katalánska zamítala.
Důvodem k odtržení je to, že Katalánsko je nejbohatším regionem ve Španělsku a podle Katalánců doplácí na slabší ekonomiku Španělska.