Velkolepé město Constantinopolis – vpád křižáků

Římský císař Konstantin I. Veliký, se rozhodl vytvořit nové hlavní město východní části říše a k tomu si vybral místo původní řecké osady Byzantion. Město pojmenoval na Nový Řím, avšak roku 330 bylo město na jeho počest přejmenováno na Constantinopolis. Konstantinopol se tak vedle Říma stala druhým hlavním městem římské říše.

Císař udělil městu mnoho výsad, která od nepaměti náležela městu Římu. Mezi to největší privilegium, patřilo například právo ius Italicum, díky němuž bylo zproštěno z placení pozemkové daně.

Obyvatelé Konstantinopole na rozdíl od starého Říma, kde byla úředním jazykem latina, hovořilo převážně řecky.

Ač byl nový Řím stavěn od počátků jako převážně křesťanské město, našla se tu i místa pro výstavbu několika pohanských chrámů. To svědčilo o přátelské a tolerantní povaze místního obyvatelstva.

Konstantinopol se stalo politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše a bylo také jedno nejbohatších a nejlidnatějších měst na světě. Ve městě proběhla čtyři zasedání ekumenických koncilů, což se tehdy považovalo za výsostnou čest. Celých devět století se ve městě schraňovaly vzácné poklady antické, římské, křesťanské a islámské kultury.

Bohužel sláva a bohatství tohoto města byla trnem oku jiným mocnostem, a tak se jednoho krásného dne stalo, že Konstantinopol se stala terčem útoku a následného plenění.

V roce 1204, kdy probíhala již čtvrtá křížová výprava, která měla  obnovit papežskou autoritu a moc nad křesťanskými panovníky, bylo hlavní město byzantské říše napadeno křižáky, které Konstantinopol dobyli a brutálním způsobem vyplenili. Nikdo nečekal, že se křižáci, západní křesťané, otočí a místo proti muslimům ohrožujícím Svatou zemi vytáhnou na východní křesťany. Překvapení bylo naprosto paralyzující a přineslo městu nenávratnou zkázu. Křižáci zmasakrovali obyvatelstvo, vydrancovali, co se dalo a převážnou část města vypálili.

Křižáci se v dobyté Konstantinopoli usadili a vytvořili takzvané Latinské císařství. Srážka dvou odlišných kultur přinášela časté problémy. Nové katolické náboženství budilo ve zbytcích původního obyvatelstva značné nevole, díky čemuž se hospodářství během nadvlády křižáků dostalo do katastrofického stavu.

Území ovládané křižáky se zařadilo do tří enkláv: Athénského vévodství, Achájského knížectví a Soluňského království, přičemž tyto enklávy podléhali Latinskému císařství.  

V roce 1261 byla Konstantinopol osvobozena nikájskými vojsky, a tím bylo v Konstantinopoli znovunastoleno byzantské císařství.

Věděli jste, že Cařihrad je počeštěný název Constantinopolis?

Soňa Navrátilová

 

 

 

Osmani a definitivní pád města Konstantinopolis