Franz Kafka, seznamte se prosím

Jeden ze světově nejznámější spisovatelů, který kdy v Čechách působil, byl bezesporu právě Franz Kafka. Jeho osobnost i díla proslavila Českou republiku po celém světě, takže jistě právem má v Praze i své vlastní muzeum, které patří k těm nejnavštěvovanějším.

F. Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze, německým rodičům židovského původu. Jeho otec byl úspěšný obchodník, a tak mohl Franzovi zajistit kvalitní vzdělání. V roce 1906 získal doktorát práv a po té, až do roku 1922, úspěšně působil v oblasti pojišťovnictví. Vedle své práce však nacházel spoustu času na spisovatelskou tvorbu.

Franz Kafka se po celý život potýkal se svojí rasovou, sociální i národnostní rozpolceností. Byl Němec, byl Žid, ale žil jako Čech. Hledání vlastní identity se odráží i v jeho dílech, kde řeší existencionální témata, poukazuje na společnost, jež bez skrupulí ze svého kruhu vyřazuje jedince, kteří nemají jednoznačnou příslušnost.

Jeho díla jsou plná zamýšlení se, nejednoznačnosti, pocitů nejistoty a mystiky. Dá se říci, že psaní pro něj byla spíše součást duševní terapie, než že by chtěl svá díla zveřejňovat. Za svého života tedy příliš nepublikoval, a dokonce chtěl, aby jeho díla byla po jeho smrti kompletně zničena. Díky jeho příteli, Max Brodovi, však jeho dosud nepublikované spisy byly vydány. Patří mezi ně například světoznámé romány Proces a Zámek.

Jedno z nejznámějších děl, které se vydalo již za jeho života, je mysteriózní Proměna, kterou napsal v roce 1922. Pojednává o muži jménem Řehoř Samsa, pracovitém, pečlivém a zodpovědném člověku, který dře do úmoru, aby zabezpečil rodinu a vyhověl všem jejím požadavkům. Jednoho dne se však probouzí jako hmyz. Od té chvíle se jeho role obrací. Stává se přítěží, přičemž všichni, které celý svůj život obětavě podporoval, se k němu náhle obrací zády. Řehoř svoji proměnu přijímá naprosto pragmaticky a nepodivuje se, jak k ní došlo. Horší než proměna v brouka je uvědomění, že ho jeho rodina, kterou jako člověk miloval, uctíval a udržoval finančně při životě, začíná postupně nenávidět. Řehoř umírá v ten samí den, kdy se jeho nejbližší dohodnou, že se ho natrvalo zbaví.

Kafka byl bravurní vypravěč, který dokázal čtenáře vtáhnout do děje a naplno se vžít do postav hrdinů. Kafka ve svých dílech detailně analyzuje situace a pečlivě volí slova. Jeho propracované větné stavby jsou pro Kafku naprosto charakteristické.

Kafkovi hrdinové velmi často zápasí s pocity méněcennosti, bývají ponižováni a citově zraňováni. Bez nadsázky se dá říci, že Kafka do svých hrdinů vkládal vlastní osobnost. On sám byl velmi neurotický, trpěl komplexy z touhy po dokonalosti, které jak byl přesvědčen nemohl nikdy dosáhnout, vedl neustálé vnitřní boje se svojí vlastní identitou a těžce vnímal uvědomění, že pro českou společnost díky svému německo-židovskému původu, není dost dobrý.

V touze po absolutní dokonalosti svá díla mnohokrát přepisoval, a přesto s nimi nebyl nikdy natolik spokojený, aby dal svolení je vydat. Většinu jich dokonce i zničil, to když už mu došly síly na jejich další přepis.

 

Jeho vnitřní rozpoložení, boj se slabými nervy, hypochondrií, strach z nemocí, ze selhání a patrně i se vzrůstající sociofobií mu přes jeho velký zájem o ženy, znesnadňovali navázat s nimi bližší intimní kontakt. Způsob popsání sexuální scény v původním rukopisu románu Zámek, kdy Kafka z první osoby, ve které je celý román veden, náhle přechází do osoby třetí, dal prostor ke spekulacím, že by mohl být homosexuál. V souvislosti s jeho nervovým a duševním stavem se však dá přiklonit i k novodobější teorii, že byl asexuál. Jakýkoli fyzický kontakt mu byl, i přes to, že podle jeho deníků po ženách velmi toužil, vysloveně protivný.

Ženy v Kafkově životě, navzdory jeho neschopnosti navázat s nimi intimní vztah, hráli velmi důležitou roli. Dokonce byl i třikrát zasnouben. Dvakrát s Felice Bauerovou, ředitelkou továrny na výrobu stenografů, kdy zasnoubení vždy zrušil, a po třetí s Julií Wohryzkovou, dcerou šámese Vinohradské synagogy. I jejich zasnoubení bylo zrušeno.

Na začátku podzimu roku 1917 u něj propukla tuberkulóza, a to i přesto, že se celý život usilovně snažil o co nejzdravější životní styl. Nekouřil, nepil, neponocoval a pravidelně cvičil.

Z humánních důvodů byl dokonce i vegetarián. Když mu lékaři po vypuknutí tuberkulózy, nakázali jíst maso velmi se tím trápil. Jeho sestra Ottla mu velkoryse nabídla, že se sama vzdá masa, aby ho on mohl s klidným svědomím jíst. Jednoduše řečeno, převzala jeho vegetariánství na svá bedra.

Navzdory dlouholeté a  důkladné léčbě odchází kvůli nemoci do důchodu a v roce 1924 na tuberkulózu umírá. Jeho tělo je pohřbeno v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově, na Žižkově.

Kafka byl velkým oddaným sionistou a celý život pilně učil hebrejsky. Jeho židovské jméno bylo Anšel.

Jeho velkou vášní byli filosofie, mystika a věda. Byl velkým obdivovatelem Einsteinovy teorie relativity a chodil téměř na všechny jeho pražské přednášky. Mnohokrát se sešli i osobně.

Kafkovo dílo je známé po celém světě a bez nadsázky se dá říci, že jeho jméno naši republiku úspěšně proslavuje.

Soňa Navrátilová

Redakce

Zprávy a vzdělávání